Setkání s A. S. Puškinem

Jarek Nohavica

1:Co bylo, je prAmyč jednou prE7ovždy, a stesky jsou k nAmičemu,
každá epocha mCá vlastní kGulisy, herce i kCus
/: a lA7íto mi jDme, že už nGikdy se nepotkám s PAmuškinem,
nezajdu si s nE7ím na čaj do bistra U sedmi hAmus. :/
2:Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso,
řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie
/: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři
a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/
3:Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání,
a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem,
/: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme
a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/
4:Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů,
náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít
/: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru
a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/
5:Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu,
vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody
/: stojí drožkář a kůň, a pan Puškin jde po prázdném prospektu,
já krk za to dám, zítra že se něco přihodí ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:53:26.032+00:00
Výsledky hledání: